marastjakcyp.com

KYLESA, FDK
22.11.2009 @ PRAHA, 007

::: 04|12|2009 kotek Takže, jak začít. FDK pro mě dosud koncertně jednoznačně patřili do záruky koncertní kvality. Ještě o dvě třídy výš než jejich poslední deska, živý vystoupení pohlcuje, náladově drtí, chloupky vstávaj a člověk chce víc. K tomu Sedmička, kde mě zvuk naposledy zklamal snad ani nevím kdy, takže ani neočekávám nic jinýho než příjemnejch pětačtyřicet minut, navíc sál je až překvapivě zaplněnej. Jenže i jistoty občas zklamou a tentokrát těch pětačtyřicet minut moc silnejch náladovejch veletočů nepřineslo. Dělení viny není žádná věda, hlavní část nese zvuk. Tam, kde vás normálně sevřou dokonale hutný kytarový chomáče nálad, tentokrát ani nebyla slyšet druhá kytara, veškerý spodky pryč a bez těch to, ať se kluci snažej, jak chtěj, prostě nefunguje. Navíc naprosto nesmyslně přetaženej činel, kterej škube už tak chabý zbytky atmosféry. Určitě nejslabší FDK, jaký jsem zatím viděl, po třech písničkách už koukání na hodinky, po pěti na bar a užívat lahvovýho Staropramenu. Škoda toho, těšil jsem se poměrně dost. To pro Kylesu, ať už by byl zvuk jakejkoliv, nehrálo by to moc velkou roli. Znal jsem jen poslední album, takže jsem čekal stonerrockovou dřevorubeckou nálož ve stylu Torche, ale bylo to ještě jednodušší. Naživo všechno přímočařejší, daleko punkovější a snad ještě šlapavější než z desky, stoner rock se občas o slovo díky písničkám z nový nahrávky přihlásil, ale povětšinu času prostě špinavej, zatěžkanej, ale nakažlivě dynamickej punk, u kterýho šlo hlavně o to, aby byl nahlas. Avizovaný dvoje bicí sloužily hlavně jako pastva pro oči a přibrání dalšího kamaráda na tour, ve více lidech je přece jen vetší zábava (a že lidí bylo dost, klasická sedmičková tlačenka). A hlavně o tom taky Kylesa byla. Příjemná atmosféra, dynamická, jednoduchá, ale ne hloupá muzika, která přímo strhává k pohybu a pití, prostě zábava, kde nemá moc cenu přemejšlet, hlavně se bavit a zpívat svý oblíbený refrény. Spokojenost.