marastjakcyp.com

BOLT THROWER, MALEVOLENT CREATION, NIGHTRAGE, NECROPHAGIST
11.1.2006 @ PRAHA, ABATON

::: 19|01|2006 piTRs Tři jedničky v datumu, velmi sympatických 250,- vstupných a výborná nová deska Bolt Thrower. Jasná rovnice k tomu, aby ten večer Abaton vyhrál nad ostatními alternativami pro jiné kratochvíle. V rozporu s kuloárovými informacemi ohledně playlistu nezačali Nightrage nýbrž Necrophagist, ale vzhledem k akademické třičtvrtěhodince skluzu (klasickou abatonskou sekačku u vchodu jsme úspěšně s ostatními creff i necreff přežili ve vyhřáté hospo-picošce poblíže r.i.p. Inferna) o ně ten, kdo nechtěl, nepřišel. Muhammedův ansámbl nandal best of Onset a Epitaph dle zvyku, tedy na pětník přesně. Informace, že ze tří vystoupení, která jsem zatím viděl, tomuto náleží bronz, má v případě techno death/grind křišťálu Mufovců asi stejnou váhu jako že hned s první kapelou přišel technicko-muzikantský vrchol večera. To surfaři na göteborské vlně Nightrage jsou hodně o něčem jiném. Další z miliónu (už nejen) severských kapel majících patent na melodickou brutalitu s přesvědčením, že to stačí. Těch pár momentů, pro které stojí za to si desku Descent Into Chaos aspoň občas pustit, naživo zaniklo ve standardní a dokola omílané death/thrash skandinávštině a záruku aspoň určitého charismatu a nakopnutí, kterou by byla přítomnost dřívějšího frontmana-skorovšudybyla Tomase Lindberga, se Jimmimu Strimellovi /px1/ nedařilo navodit ani náhodou. Slova jako vlastní tvář, originalita, charisma a další klišé ve slovníku Nightrage těžko přetěžko hledat. "Zámořští něcojakovader" Malevolent Creation se vyrovnali s podpásovkou zpěváka Kyleho, který celé €tour odpískal, angažováním zakládajícího Bretta Hoffmana /px2/. Volba nejjednodušší a nejúčinnější. Svůj vrchol, ať už dílčí nebo definitivní, mají sice již nějaký čas za sebou, ale jejich death toho míň brutálního střihu ani dneska snad nikoho neurazí, představuje určitou garanci kvality a dobře se poslouchá, minimálně naživo. Bolt Thrower /px3/ jakožto zástupci ostrovního old schoolu, na jehož Olympu se opalují spolu s Benediction (mimochodem, stále dělají na nástupci Organized Chaos), s novou deskou Those Once Loyal utvrdili pozici skupiny, která o tom, co chce dělat (a dělá pomalu 20 let), asi nikdy nezapochybovala. Podle toho vypadala i show (velká), zvuk (velký, i když zpočátku se mi zdálo že malinko kolísal, ale to už mohlo být zapříčiněno pomalu a nenápadně, ale o to intenzivněji se deroucími mušketýry do chudinky hlavičky) a vůbec všechno. Skvělá zábava a ani slůvko proti, ztráta smyslu pro kritičtější konfrontaci ale s pokročilým večerem mohla být způsobena tentokrát více podceněným metabolickým potenciálem (zas ti mušketýři :-)), takže případné doplňky nechávám na Bizz, Loo a dalších, kteří toho večera dopadli aspoň o něco líp :-)) Fotografie k článku: by mART_in