marastjakcyp.com

NAPALM DEATH - Smear Campaign

::: 22|01|2007 onDRajs d_m_c label: Century Media, 2006 kontakt: ://napalmdeath.org styl: grindcore hodnocení: 9 Stává se vám někdy, že se při popisování hudby snažíte nalézt co nejvhodnější vyjádření, přepisujete, volíte různá slova a stále to nakonec není ono? To je právě tento případ. Nu, co naplat. Tak tedy bezelstně a bez přesahů. U Napalm Death byly popsány kilometry papíru, a i když je jejich produkce maximálně extrémní, nedá se říct, že by byly popsány nadarmo. Když pominu fakt, že se kapela v polovině osmdesátých letech zmítala v porodních bolestech pokusů o jakýsi extrémní punk, proč ne, když beru v potaz věk pubescentů, na sklonku léta páně 86-87 se přece jenom sešla cháska, která se dokopala skutečně k historickému milníku. Skutečně nemá cenu rozebírat Scum, jedno je však jisté: v té době se kolem Napalm Death motala řada mozků, které svůj talent dříve či později dali najevo. Carcass, Scorn, Godflesh, Cathedral. Sestava se pak na dlouhá léta ustálila a kapela se i v jasně daných žánrových směrnicích dokázala pohybovat s lehkostí sobě vlastní. Fear, Emptiness, Despair či Diatribes.......grindcore? Na to zapomeňme. Feel Sorry for Fanatics – když už si vleze na jedno pódium Barney a Dream Theater. Trojice návratových desek v čele Enemy of the Music Business by nakonec nemohly vzniknout bez předešlého období „experimentování“. Industriální HC lázeň v podání Napalm je vskutku unikum, navíc, do toho momenty jak vytržené z doby, kdy byl metal na MTV ještě rutinou. Poslední deska z letošního podzimu nazvaná Smear Campaign se zdá být jakýmsi kompilátem všeho dosavadního snažení okořeněná nečekanými momenty (klávesy, ženské vokály). Rychlost, s níž začínali, valivá střední tempa z dob The World Keeps Turning, mnoho inspirace najdeme na obou Leaders Not Followers, kde si Angličané zavzpomínali, tedy jinými slovy přímočarost a nasazení. Nutno říct, že po smrti Jesse Pintada se neodmyslitelně vkrádá nostalgie a melancholie z toho, že všechno jednou musí skončit. Jako i já, jenž předávám slovo panu DMC… d_m_c’s view: Smear Campaign je komplexní grind corové dílo, které si bere něco i z jiných žánrů, něco si bere z minulosti, v něčem se vydává dál. Všeho tak akorát, aby to neznělo moc archaicky a zároveň ani příliš netradičně. Je to dílo tradiční a přece ne zbytečné. Napalm Death, jakožto otcové grind coru, ho v mnoha ohledech dotahují k dokonalosti. Skoro vše, co bych od grind corové desky očekával, na Smear Campaign je. Na druhou stranu musíme brát v potaz i fakt, že není grind core jako grind core, takže i přesto, že mě Napalm Death verze 2006 uspokojuje, bez svého severského grind coru bych asi stejně nevydržel :-). Na novince je slyšet mimo old schoolovějších grindových postupů i velký vliv hard coru, což se rozhodně ukázalo jako velice přínosné a pomáhá to ještě větší rozmanitosti a atraktivnosti. Smear Campaign je deska poměrně neurvalá a syrová, chvílemi je hodně nasypaná a rychlá, jindy zase „taneční“ a hopsavá, co jí ale spojuje je povětšinou pěkná „punková“ přímočarost a ohromné nasazení. Kdo by od těchto „dědečků“ čekal nějakou vyčpělost nebo unylost, tomu se musím jen vysmát. Energie, kolik v sobě tahle deska má, to by mohlo závidět 90 % novodobých extrémních kapel. Ovšem nejen z ohromného tahu na branku a energie je nová deska živa. Překvapilo mě veliké množství chytlavých a vyloženě hitových pasáží, které budou koncertně fungovat jistě stejně zaručeně jako staré kultovní pecky (což je také velice příjemné zjištění, že i nyní dokáží Napalm Death napsat skvělé a chytlavé skladby, které se okamžitě stanou koncertními hity – další důkaz toho, že ND rozhodně nepatří do starého železa). Barney je čertík, který by mohl elán rozdávat, nemluvím jen o koncertech, ale i z desky je cítit jeho ohromný entuziasmus a láska k této „extrémní zábavě“, navíc ani hlasově na tom není vůbec zle a jeho vokální linky patří mezi to nejpovedenější na celé desce. Musím uznat, že v těch největších chlívech a prasopalech mi Napalm Death sedí podstatně méně, než když povolí uzdu svým punkově uhánějícím výjezdům nebo tvrdým, těžkotonážním HC pasážím (perfektní je zvuk kytar, který právě v těchto pasážích nejvíce vyniká – například hned v úvodní Sink Fast Let Go, která totálně zabíjí), ale jinak mohu s čistým svědomím říct, že Smear Campaign je vyvážená, výtečná deska, kde nijak zvlášť nevyčnívají individuality (jednotlivé skladby), ale jako celek je zatraceně silná a já na ní nenacházím příliš slabších míst. Velice sympatický je i fakt, že se Napalm Death nebojí experimentů a na Smear Campaign se tak objeví i velice zajímavý host, kterého bych na grind corové desce opravdu neočekával, nicméně Anneke to v In Deference moc sluší (i když prostoru mohla dostat klidně víc). Každopádně mě kombinace grind coru, atmosférických pasáží a ženské deklamace dostala a i tohle jsem Napalm Death zbaštil. Napalm Death je kult, který je stalé živý, stále silný a stále nechává většinu následovníků hodně za sebou. Tohle je poctivá práce, dělaná od srdce. ://myspace.com/napalmdeath NAPALM DEATH: Barney – vocals, Mitch Harris – guitar & vocals, Shane Embury – bass, Danny Herrera – drums 16 / 45:02 napalmpaň: Weltschmerz, Sink Fast Let Go, Fatalist, Puritanical Punishment Beating, Well All is Said and Done, Freedom is the Wage of Sin, In Deferance, Short Lived, Identity Crisis, Shattered Existence, Eyes Right Out, Warped Beyond Logic, Rabid Wolves, Deaf and Dumbstruck, Persona Non Grata, Smear Campaign